Česká pošta – Nedáš, dostaneš!

Vždycky okolo Vánoc se setkám s Českou poštou a každý rok mě to setkání něčím překvapí.
V minulosti jsem psal o ztracených balících, neochotných úřednicích, nemožnosti se kamkoli dovolat, ale s příchodem digitálního věku se lemplovství České pošty dostalo na nový level.

V pondělí mi paní z nakladatelství oznámila, že konečně mají z tiskárny moji novou knihu, a že posílají autorské výtisky - bohužel Českou poštou a já lehce znervózněl, že možná knihu do Vánoc neuvidím...

Včera, kdy měla být zásilka doručena, sleduji její stav a najednou se v systému objevilo, že je uložena na nejbližší poště s poznámkou: „Uložení zásilky na žádost adresáta”.
Bez jakéhokoli náznaku a snahy o doručení a co víc bez jakéhokoli oznámení. Asi nemusím dodávat, že jsem byl celý den doma.
Naštěstí z minulosti tyto praktiky znám, protože jsem před lety o několik balíků přišel - prostě ležely na poště a já nevěděl, že tam jsou. Asi to zná každý z vás...

Do rána jsem vychladl. Je hezky, budou Vánoce tak jsem si říkal, že si ani nenechám zavolat vedoucího pobočky, budu milý a jen si balíček vyzvednu…

„Číslo!” začala paní na pobočce
Tak jsem jí dal sledovací číslo od nakladatele.
„Tohle mě nezajímá - dejte mi číslo které máte v SMS.”
„Ale já nemám žádnou SMS…”
„Musíte to mít v SMS! Nebo mi dejte lístek o oznámení!”
„Nedostal jsem ani jedno. A je zázrak, že vím, že tu balík mám…”
„Ale já vůbec nevím, jestli tu balík máte!”
„Tak že byste se podívala?”
„Bez oznámení, to určitě…” neodpustila si posměšek, vstala a odešla pro balík.
„Nezlobte se, ale opravdu není moje vina, že nemám oznámení. Naopak je to vaše vina!”
„No to určitě, já za všechno můžu, já jsem tu dneska od rána! Já se na to můžu tady vykašlat…!!!”
Vzal jsem si tedy balík, poděkoval a odešel.

Tak doufám, že ne dřív jak za rok, Česká pošto!