Novak Djoković, jak jej neznáte

Blogosféra

Michal Semín

Jak trávil poslední Vánoce patrně nejlepší světový tenista, vědí i lidé, kteří nikdy v ruce tenisovou raketu nedrželi. 6. ledna, kdy si v zemích nominálně katolických připomínáme příchod tří orientálních mudrců do Betléma, aby se zde poklonili batolecímu Spasiteli, slaví pravoslavní křesťané teprve jeho narození. Za normálních okolností by byl v melbournské katedrále Nejsvětější Trojice, patřící Srbské pravoslavné církvi, přítomen i Novak Djoković. Člověk, pro kterého není dřevěný křížek na krku pouhou dekorací a zrak, obrácený k nebi po vítězném zápase jen divadýlkem pro média, však letos chyběl. Kristovo narození mohl rozjímat leda tak v internačním hotýlku, do něhož byl převezen z letiště poté, co do Austrálie, pořádající první letošní grandslamový turnaj, přiletěl. Důvod? Odmítl se očkovat experimentální látkou, jejíž nízká účinnost i negativní vedlejší účinky konečně vyplouvají – pro mnohé z nás nikoli překvapivě – na povrch.

Nevíme, zda se tak Serbinator, zvaný též pro svou veselou a přátelskou povahu Djoker, rozhodl i proto, že „vakcíny“ proti COVID-19 mají eticky vadný původ (viz Zemři, aby žil). Co však víme, je, že Srbská pravoslavná církev patřila k těm, jež byly mentalitou covidismu postiženy nejméně. I v době, kdy byly u nás zavřené kostely a mnozí kněží se kontaktům s věřícími spíše vyhýbali, zůstávaly pravoslavné kostely v Srbsku otevřené a bohoslužby hojně navštěvované. Horší již to měli srbští pravoslavní v krajanských diasporách, jako například v Austrálii, kterou „boj s neviditelným nepřítelem“ proměnil v jeden velký koncentrační tábor. Nic na tom nezměnil ani protestní dopis srbského biskupa pro Austrálii a Nová Zéland Siluana, adresovaný ministerskému předsedovi Scottu Morrisonovi.

Možná i proto jsou australské úřady k srbskému sportovci tak nelítostní. Že Djoković sponzoruje dětský domov v Melbourne či že významně přispěl na odstraňování škod po zdejších rozsáhlých lesních požárech, o tom už žádný místní klokan ani neštěkne. Australská pomsta za tenistovo nepodrobení se zdejší covidové tyranii zašla dokonce tak daleko, že mu neumožnila setkat se s místním pravoslavným knězem, když jej chtěl v hotelové cele duchovně posílit.

Novak Djoković má v liberálně totalitních kruzích černou tečku (když už nemá tu covidovou) nejen za to, jak se staví k anticovidovému běsnění či očkování. Kontrarevolučně zní i jeho památná věta, adresovaná všem kolegům a kolegyním na kurtu: Ožeňte se a mějte děti (sám je od roku 2014 ženat a je otcem dvou dětí). Možná i proto se do lajny tenistů, podporujících represivní postup australských úřadů, postavila i slečna Navrátilová

Držitel Řádu sv. Sávy, o němž prohlásil, že pro něj znamená víc, než všechny tenisové tituly, nám ukazuje, že přelomová doba, v níž žijeme, není krizí primárně zdravotní, ale morální a duchovní.