Odpověď ministerstva obrany na únik z databáze DMED

Blogosféra

Emil Berta

V minulém blogu jsem psal o úniku dat z velmi přesné databáze americké armády DMED, kde je zřejmý dramatický nárůst akutních onemocnění amerických vojáků v roce 2021 oproti stabilnímu pětiletému průměru 2016 - 2020. Nárůst časově odpovídá zahájení plošné vakcinace proti Covid-19 v ozbrojených silách, vypadalo to tedy, že příčinou může být právě vakcinace. Data vynesli američtí vojenští lékaři a svědectví učinili pod přísahou, tedy pod sankcí vězení za křivou výpověď. Na ta data, i přes důsledné mediální mlčení, ministerstvo obrany nakonec ústy svého mluvčího reagovalo. Protože vlády občanům přece nikdy nelžou, budu vycházet z toho, že mluvčí ministerstva obrany říká pravdu a nic než pravdu. Takže jak to tedy bylo?

Vysvětlení je prosté, došlo k chybě v databázi. Chyběla v ní prý za roky 2016-20 velká část dat, a tak byl počet diagnóz za toto období falešně nízký. Ministerstvo proto nechalo ta data rychle doplnit. A tak teď už se rok 2021 nejeví nijak neobvykle.

Co zajímavého z nových dat vyplývá?

Zatímco data za 2016 - 2020 prý v databázi nebyla uvedena všechna, ta za rok 2021 už z nějakého důvodu kompletní byla. Proč, to nevíme. Až do úniku dat z DMED si však toho desetinásobného rozdílu kupodivu nikdo nevšiml, byť jsou ta čísla pečlivě sledována. Po úniku se ale prakticky přes noc podařilo chybějící data za 2016 - 2020 najít a do databáze doplnit. Chyba byla napravena, a to je každopádně uklidňující.

Z nových, opravených dat vyplývá, že akutních diagnóz bylo za rok 2019 více než v roce 2020 (a 2021). To znamená, že počet akutních návštěv lékaře v roce 2020 oproti roku 2019 poklesl, přestože zuřila covidová pandemie. Neměl se ale covid přeci jen nějak projevit v počtech akutních návštěv lékaře? Byť u mladých vojáků a vojaček nešlo o závažné průběhy, příznakům nebo alespoň pozitivitě rutinních testů se nevyhnuli, ne? A to pak muselo být jako diagnóza Covid-19 zapsáno do dokumentace. Ale možná má americká armáda nějaký spolehlivý recept na prevenci covidu, a proto se v ní pandemie nijak neprojevila? Pak je ovšem otázkou, jaký smysl mělo zavádět v armádě očkovací povinnost a vyhodit z ní vojáky, kteří se odmítli podvolit.

V amerických ozbrojených silách působí asi 1,4 milionu osob. Stará čísla za 2016 - 2020 ukazovala, že ročně mají tito mladí lidé zhruba 2 miliony akutních diagnóz. Opravená čísla ukazují, že je to asi desetkrát více, tedy zhruba 20 milionů akutních diagnóz. A jen těch neurologických, které by v mnoha případech jistě znamenaly vyřazení z aktivní služby, že je milion každý rok. Jsou američtí vojáci skutečně tak nemocní nebo se opět jedná o nějakou chybu v datech?

Podíváme-li se na diagnózu plicní embolie, jsou opravená data ještě překvapivější. Vyplývá z nich, že se tato nezřídka smrtelná nemoc vyskytuje dvakrát častěji u mladých amerických vojáků a vojaček než v běžné populaci. Navzdory vědeckým studiím, které říkají, že plicní embolie se typicky vyskytuje u osob nad 60 let věku. Výskyt v běžné populaci zahrnující i nemocné seniory je zhruba 100 plicních embolií na 100 000 osob/rok. Dle opravených dat je výskyt u mladých vojáků a vojaček kolem 200 na 100 000 osob/rok. Vidíme zde opravdu velký zdravotní problém skupiny mladých lidí nebo opět chybu?

Kdo by měl zájem o podrobnější rozbor a další odkazy, najde je včetně názorných grafů v tomto článku D. Horowitze:

https://www.theblaze.com/op-ed/horowitz-the-pentagons-response-to-the-explosive-dod-medical-data-is-an-even-bigger-story-than-the-data

Nechávám na čtenářích, aby si názor na výše uvedené udělali sami.