Nový úděl pro Molotolsko

Blogosféra

Robert Rabas

Jako školák jsem občas usínal v Molotolsku, smyšlené ostrovní zemi s mapou ve tvaru trojklanného zubu, v níž jsem působil jako panovník. Nápad sice nezapřel svou poplatnost knize Švambránie od Lva Kassila (https://www.databazeknih.cz/knihy/svambranie-233576), avšak i tak znamenal vítanou kratochvíli.

Dnes si představíme, s jakým novoročním projevem předstupuje panovník Molotolska před své poddané v roce 2022:

Milí poddaní,

chtěl bych Vám popřát vše nejlepší do Nového roku, ale nemohu. Hanba by mě fackovala. Naše země neprosperuje. Ještě hůře než okolní ostrovy je naše země sužována dvoucifernou inflací, strašnou nestvůrou, která si jako Mínotaurus vybírá nevyhlášenou netransparentní daň požírající nahodile vybrané skupiny poddaných, zejména chudé, střadatele, věřitele a osoby s fixním příjmem, a neušetří nikoho s výjimkou bohatých, zadlužených a spekulantů.

Všude kolem sebe můžeme pozorovat, jak se Molotolané zběsile zbavují všech svých molotolských grošů v panice, že je o ně připraví hydra inflace. Toto zoufalé běsnění nepředstavuje činorodý ruch prosperujícího ostrova, nýbrž hrůzostrašný mejdan připomínají berlínský kabaret před sto lety, tanec mrtvých a/nebo předsmrtnou křeč.

Nejméně 14 let, a zejména pak během posledních dvou let, jsme Vám bezostyšně lhali. Vedeni krátkodobou chamtivostí, bohorovně jsme se tvářili, jako by všechny problémy světa bylo možné vyřešit nekonečným tištěním nekrytých peněz (ražením grošů).

Letos se naše lži provalily. Zjistilo se, že centrální banky dokážou natisknout nekonečné množství peněz, avšak nedokážou natisknout ropu, plyn, uhlí, turbíny, solární panely, obilí, potraviny, domy, ani ostatní zboží a služby. To vyžaduje vzácné přírodní a lidské zdroje, které však centrální bankéři ani politici natisknout ani vykouzlit nedokážou (na rozdíl od bohů na Olympu, kteří disponují neomezeným množstvím ambrózie).

Poddaní za své znehodnocené peníze (a někteří i na úvěr za úrok nižší než inflace) houfně skupují všechny spotřební statky, automobily, cihly i obilí, a způsobují tak jejich nedostatek a drahotu. Hrozí nedostatek komodit, surovin, součástek a zboží a na chudších ostrovech hrozí i hladomor. Skupují i investiční statky, zejména akcie, dluhopisy a nemovitosti, a dokonce své znehodnocené peníze lijí i do kryptoměn (v obavě, že cokoliv je lepší než znehodnocené groše, byť by to dávalo ještě menší smysl než tulipánové cibulky), a vytvořili tak (i dalších ostrovech) bublinu, jakou lidstvo ještě nevidělo.

Tuto kalamitu nezpůsobil mor ani válka. Způsobili jsme ji my (i stejně stádně se chovající panovníci na dalších ostrovech) svou nezřízenou měnovou a rozpočtovou politikou, tedy svou arogancí a povýšeností, za kterou nás bohové na Olympu nyní trestají inflační nestvůrou. Kaji se a sypu si popel na hlavu. Chápu, že jste nám přestali věřit, avšak slibuji, že se pokusíme své přečiny napravit a znovu získat vaši důvěru. Doufám, že i na dalších ostrovech přijdou k rozumu, avšak čekat na ně dále již nemůžeme. Proto vám slibuji:

  1. Počínaje zítřejším dnem budeme udržovat základní sazbu na úrovni mírně převyšující aktuální inflaci a použijeme své hromady grošů, které jsme získali při dřívějších intervencích k oslabení groše, na posílení groše proti koši hlavních měn, nejen Velkounijních asignátů, ale i tolarů strýčka Sama a konfederačních mincí střelce Viléma Tella. Takto si budeme počínat až do okamžiku, kdy inflační hydra klesne pod 3 % p.a. a zůstane tam alespoň po dobu šesti měsíců. Pouze bohové na Olympu vědí, zda se tím nevyvolá hospodářský pokles nebo splasknutí investiční bubliny. Nesmíme však ztrácet odvahu, jinak nás všechny pohltí nenasytná inflační hydra. Jiná možnost není, nechceme skončit jako na ostrově, kde reálná úroková sazba činí cca minus 56 % p.a. a počet lirových miliardářů bude brzy vyšší než počet tyčících se minaretů (stejně jako tomu bylo před 20 lety, než na svých bankovkách seškrtali šest nul).
  2. Také snížíme daň z přidané hodnoty na základní potřeby na úroveň běžnou na okolních ostrovech. Tím doufáme alespoň zčásti oslabit inflační hydru nebo její pustošení rozložit více v čase. Toto opatření bude mít disproporční účinek zejména na chudší poddané, kteří vynakládají na tuto regresívní daň větší část svých prostředků, a relativně více tedy ušetří. Věříme však, že ani bohatší poddané toto opatření neurazí, navíc bude snadno administrovatelné a nebude vyžadovat vysoký počet úředníků, ani nebude zatěžovat naše poddané vyplňováním ponižujících formulářů. Ruku v ruce s předchozím bodem však jde to, že se vyvarujeme jakýchkoli jiných opatření, která by mohla krmit inflační hydru. Nebudeme tedy zvyšovat žádné mzdy, důchody, dávky, koncesionářské a jiné poplatky ani jiné částky, které jsou pod kontrolou panovníka.
  3. Slibuji, že odhodíme politiku lží posledních 14 let. Problémy nelze řešit nekonečnou ražbou grošů, neboť tím se jen odsouvá řešení problémů do budoucna a přesouvají se náklady na ty poddané, kteří za tyto problémy nemohou. Budeme trvat na politice vyrovnaných rozpočtů a zdravých peněz. O prosperitu našeho ostrova budeme usilovat poctivými a udržitelnými opatřeními. Budeme tedy zejména rušit zbytečné regulace, zákazy, dotace a úředníky tak, aby nadále již nevysávali poddané, kteří vytvářejí hodnotu našeho ostrova. Panovník a jeho úředníci se tedy budou soustředit výlučně na ty oblasti, kde mají prokazatelně přidanou hodnotu, a to zejména zajištěním dostupné univerzální zdravotní péče, školství a péče o staré poddané s rozumnou kvalitou za rozumnou cenu.

Věřím, že inflační hydru společnými silami pokoříme, i pokud to bude zčásti bolet. Alternativou by totiž byl inflační kolaps, ztráta důvěry v groše a náš ostrov a v konečném výsledku pád našeho hospodářství a společnosti. A to si nepřejeme nikdo – ani my chamtiví panovníci (kteří jsme si chtěli malou dávkou inflace trochu neférově pomoci, ale teď se nám naše experimenty vymkly z rukou).

Mám toho na srdci víc - např. též o otevřené společnosti dědečka Karla Poppera (jenž vycházel z představy, že nikdo není vševědoucí a k pravdě se lze přiblížit jen stálým zpochybňováním dřívějších hypotéz) a tzv. boji proti dezinformacím (jenž vychází z představy, že panovník/cenzor má patent na rozum a zpochybňující hlasy má umlčet) nebo také o boji proti ekologickým hrozbám (který často probíhá tak, že panovník káže vodu a pije víno, přičemž jím panovníkova opatření sice ekologii příliš nepomohou, zato si však díky nim část poddaných před zraky znechucených ostatních poddaných vesele mastí kapsu). O tom však někdy jindy - teď musíme zkrotit inflační šelmu.

Co myslíte, nemělo by se Molotolskem inspirovat i Česko?

A ještě pěkný aktuální citát na konec: "The first panacea for a mismanaged nation is inflation of the currency; the second is war. Both bring a temporary prosperity; both bring a permanent ruin. But both are the refuge of political and economic opportunists." Prvním univerzálním lékem na špatně spravovaný stát je měnová inflace; druhým je válka. Oba přinášejí dočasnou prosperitu; oba přinášejí trvalou zkázu. Avšak oba jsou útočištěm politických a ekonomických prospěchářů. Ernest Hemingway

Zdroje citátu:

https://www.goodreads.com/quotes/7030706-the-first-panacea-for-a-mismanaged-nation-is-inflation-of

https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/ernest-hemingway